Durch die Liebe

premiéra 28. března 2008

Hanča je Češka. Je ekoložka. Günter je světák. Je domovem v Berlíně. Je zdatný potápěč. Bouchač je zamilovaný do Hanči. Hanča je trochu hloupá. Číšník je Kellner. Günterův strýc je zuřivým zastáncem pangermanistické myšlenky. Má sluhu a Schloss. Sluha je jiný a má toho dosst.

Hra, ve které každý něco je.

 

Hanča............................Lenka Jirků
Günter, uklízečka, zvířata...... Martin Švec
René, strýc..................... Pavel Hřeben
Bouchač, Hugo, číšník........... Martin Sita


Fotogalerie: Durch die Liebe

/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a1-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a2-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a3-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a4-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a5-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a6-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a7-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/a8-jpg/
/album/fotogalerie-durch-die-liebe/poster-jpg/

—————


JID 20-08, Festivalové noviny, 29. 3. 2008

 DS Ochotní pro cokoliv (G. Jihlava) - Durch die Liebe - autorská hra

Berou? - Neberou. Svině.“

 

Ještě před začátkem představení bylo vidět, jak jsou diváci zvědaví, co hra Durch die Liebe přinese. Asi nebylo mnoho lidí, kteří po rozsvícení světel

litovali, že šli zrovna na tuto hru. Představení začalo před oponou. Tři kamarádi si sedli u smradlavého rybníka a čekali, až se nějaká ryba chytí na jejich

originální lovecké náčiní - kytaru, šnorchl a tenisovou raketu. Lákali je také na toastový chléb, který házeli do hlediště (tedy do rybníka). Při čekání stačili zdrbnout Pavlovu

Marunu a její nepovedenou dietu, která se „kapku“ zvrtla. Když přiběhla Hanča, museli všeho nechat a běžet s ní na zkoušku jejich představení. Vzhledem k tomu, že hra byla takovým malým česko-německým příběhem, diváci ještě před jejím začátkem prošli rychlokurzem němčiny.

Hlavními postavami příběhu byli ekoložka Hanča a Němec Günter. Část děje se odehrávala na zámku Günterova strýčka, který jeho rodina získala skvělým „kaufem“ -

zdědila ho. Hra byla plná pěstních soubojů, rvaček, vtipu a německých slovíček. Publikum se prosmálo celým představením. Bláznivý sluha na zámku, Eva a Adolf... ani

taneční vložka nenechali publikum vlažným a všichni z plného sálu se přidali potleskem. Soubor Ochotní pro cokoliv ze sebe vydal vše a bylo to poznat. Ani porota nevěřila,

že tuto hru před diváky hráli poprvé. Možná zážitek trochu kazil fakt, že diváci občas museli natahovat uši, ale všichni jim to jistě rádi odpustí.

Ohlasy byly velmi dobré a v sále se snad nenašel nikdo, kdo by mohl říct, že se mu to vážně, ale vážně nelíbilo. Myslím si, že vymyslet scénář Durch die Liebe, aby hra

vyzněla tak dobře a vtipně, nebylo vůbec lehké. Klobouk dolů.

Lída Kalčíková


Jihlavské listy, 15. 4. 2008

 „Divadelní trojboj“ dnes Na Kopečku


Tradice mimořádně kvalitního divadla kontinuálně pokračuje na Gymnáziu Jihlava. Navíc se rozšiřuje o nové divadelní žánry a kvalitní autorské počiny. Mnohé z toho nejlepšího, co současná gymnaziální produkce nabízí bude k vdění dnes večer v Divadle Na Kopečku.
(…)
Z okruhu Gymnázia Jihlava vzešla také inscenace Durch die Liebe, která bude dnes večer rovněž k vidění. Čtveřice studentů (soubor Ochotní pro cokoliv) v ní vlastním jazykem a bez servítků reaguje na současnost a baví tak nejen publikum, ale i sebe sama. Z atmosféry kousku je to znát a právě bezprostřednost a schopnost improvizace (úvodní forbína oplývá momenty, kdy divák příjemně trne, aby se nestal středem zájmu), jsou tu silnými prvky. Jen je třeba hodně zapracovat na jevištním projevu, aby se sice neztratila přirozenost, ale aby se také polovina dobrých point nerozplynula ve vzduchu dřív, než dorazí do páté řady (inscenace má z JID doporučení do Náchoda).
(...)
Jiří Varhaník


Náchodská Prima sezóna 2008, festivalový časopis Primáček, 5. 5. 2008

Skrze lásku

Poslední divadelní hra probíhající v rámci studentské divadelní soutěže nesla název Durch die Liebe a na vědomí ji měl divadelní soubor OCHOTNÍ PRO COKOLIV.

Vybaveni češtinou, němčinou a silným temperamentem rozehráli nepříliš složitou zápletku, která ale byla plná různých odboček, křivolakých uliček a slepých ramen. Před našimi zraky se doslova prohnal uragán vtipných gagů, hlášek a vtípků, které často narážely na zažité předsudky Čechů vůči Němcům. Výrazným znakem představení byla také častá improvizace, která se v drtivé většině případů podařila. A tak, i když nebyl tento soubor nijak oceněn, nezbývá než říci - Bylo to skvělé a pokračujte v tom! Radosti není nikdy dost.

Chemik